Kolář zmizel na místo, kde by měl méně škodit (proslýchalo se, že jej soc. demáci za zásluhy pošlou jako styčného důstojníka do Bratislavy). Co však jej v čase dlouho překoná je jeho duch, tedy přesněji řečeno to, co se za jeho éry stalo u Policie ČR normálním a pro co veřejnost moc Policii ČR nevěří. A nejsou to jen záležitosti z minula, jako Stodolovi či novější Krejčíř. Na tomto negativním názoru se podílí i denní počínání policistů na ulicích a zejména cestách. A toho všeho není ušetřen ani náš okres, který se stal známým v celé republice díky "mlátiči ze Studénky" anebo v posledních dnech tím, že policisté ukončili pronásledování pachatele proto, že jim končila služba a usoudili, že dohnat zloděje po směně po nich nemůže nikdo chtít. To jsou mediálně známé pochybení, které jsou většinou potrestány neznámým způsobem protože o trestu Policie ČR neinformuje a ta má oprávněně dojem, že to většinou ani trest nebyl.
Jsou však věci, které veřejnost otravují více a to denní počínání některých policejních výtečníků, kteří vás v obci předjedou ačkoliv jedete na hranici povolené rychlosti a pokračují zrychleným tempem dále. Takovou zajímavůstkou bylo i pozorování osádky policejního vozidla v totální křižovatkové zácpě způsobené nehodou na rondelu. Policisté si cestu mezi čekajícími vozidly proklestili pomoci majáku, ovšem nikoliv proto, aby se ujali řízení dopravy, ale aby projeli a pokračovali dále za svým cílem. Co to bylo důležitého nevíme, ale co víme z reakcí desítek řidičů vozidel, že si Policie ČR opět moc nepolepšila.
Ale horší je to, že by bylo zbytečné se tím zabývat, protože by se nám dostalo vysvětlení v duchu někdejšího policejního prezidenta Koláře, že dělali co měli.
A nejednoho v téhle frontě napadlo, že se to v oné rozhodné době mělo udělat pořádně. A sice vyhodit od policie všechny bývalé struktury, které do dnešní doby stále stoupají po kariérních žebříčcích a které svými vazbami z minula, svou profesní vzájemnosti a provázaností, svými charakterovými vlastnostmi jsou tou pravou příčinou oné policejní zludračelosti, která se krystalizuje v podobě jak Berdychů, tak v denním jednání, které je většinou těmi nahoře namísto udělání řádného pořádku omlouváno a bagatelizováno s nádechem toho, že laická a novinářská veřejnost policejní práci nerozumí. Emotivní vystupování pak naznačující, že by nejraději nepříjemného tazatele viděli na policejní stanici nebo na Národní třídě.
Takové práci, jakou nám Policie ČR léta předváděla v podobě nevyšetřených vražd, útěků zadržených, korupce na pol.prezidiu při zadávání zakázek opravdu nelze rozumět. A už vůbec tomu, že většina těchto věcí zůstala nedošetřena a nepotrestána.
Nepořádky u Policie ČR budou do té doby, pokud její ministři a pol.prezident budou namísto opatření jen vysvětlovat. Veřejnost si musí ve svém vlastním zájmu vynutit pořádek u policie dříve, než na nepořádky bude doplácet životy a penězi o kterých se pořád v souvislosti s Policií ČR stále mluví ještě více. A co je jasné, s těmi dosavadními policejními funkcionáři na vysokých místech to nepůjde.
Vlastimil Šimík : PS. Tímto se omlouvám těm policistům, které vidím ve městě pěšky hlídkovat a jejich práce a přítomnosti v ulicích si cením. Mrzí mne, že jsme jim svého času z obavy z křivd vůči slušným nedokázali zajistit lepší nadřízené.
Autor byl člen Občanské komise okresu Nový Jičín a člen Republikové občanské komise. Tyto komise byly zrušeny na základě rozhodnutí někdejšího ministra vnitra Jana Rumla, který má takto velký podíl na personálním zakonzervování někdejších struktur na vedoucích místech a tím na současném stavu a náhledu veřejnosti na Policii ČR.