Léta přes veškeré policejní průšvihy, a nebylo jich málo, sociálně demokratickou vládou hájený policejní prezident Kolář zmizel na místo, kde by měl méně škodit (proslýchalo se, že jej soc. demáci za zásluhy pošlou jako styčného důstojníka do Bratislavy). Co však jej v čase dlouho překoná je jeho duch, tedy přesněji řečeno to, co se za jeho éry stalo u Policie ČR normálním a pro co veřejnost moc Policii ČR nevěří. A nejsou to jen záležitosti z minula, jako Stodolovi či novější Krejčíř. Na tomto negativním názoru se podílí i denní počínání policistů na ulicích a zejména cestách. A toho všeho není ušetřen ani náš okres, který se stal známým v celé republice díky "mlátiči ze Studénky" anebo v posledních dnech tím, že policisté ukončili pronásledování pachatele proto, že jim končila služba a usoudili, že dohnat zloděje po směně po nich nemůže nikdo chtít. To jsou mediálně známé pochybení, které jsou většinou potrestány neznámým způsobem protože o trestu Policie ČR neinformuje a ta má oprávněně dojem, že to většinou ani trest nebyl.
Jsou však věci, které veřejnost otravují více a to denní počínání některých policejních výtečníků, kteří vás v obci předjedou ačkoliv jedete na hranici povolené rychlosti a pokračují zrychleným tempem dále. Takovou zajímavůstkou bylo i pozorování osádky policejního vozidla v totální křižovatkové zácpě způsobené nehodou na rondelu. Policisté si cestu mezi čekajícími vozidly proklestili pomoci majáku, ovšem nikoliv proto, aby se ujali řízení dopravy, ale aby projeli a pokračovali dále za svým cílem. Co to bylo důležitého nevíme, ale co víme z reakcí desítek řidičů vozidel, že si Policie ČR opět moc nepolepšila.
Ale horší je to, že by bylo zbytečné se tím zabývat, protože by se nám dostalo vysvětlení v duchu někdejšího policejního prezidenta Koláře, že dělali co měli.
A nejednoho v téhle frontě napadlo, že se to v oné rozhodné době mělo udělat pořádně. A sice vyhodit od policie všechny bývalé struktury, které do dnešní doby stále stoupají po kariérních žebříčcích a které svými vazbami z minula, svou profesní vzájemnosti a provázaností, svými charakterovými vlastnostmi jsou tou pravou příčinou oné policejní zludračelosti, která se krystalizuje v podobě jak Berdychů, tak v denním jednání, které je většinou těmi nahoře namísto udělání řádného pořádku omlouváno a bagatelizováno s nádechem toho, že laická a novinářská veřejnost policejní práci nerozumí. Emotivní vystupování pak naznačující, že by nejraději nepříjemného tazatele viděli na policejní stanici nebo na Národní třídě.
Takové práci, jakou nám Policie ČR léta předváděla v podobě nevyšetřených vražd, útěků zadržených, korupce na pol.prezidiu při zadávání zakázek opravdu nelze rozumět. A už vůbec tomu, že většina těchto věcí zůstala nedošetřena a nepotrestána.
Nepořádky u Policie ČR budou do té doby, pokud její ministři a pol.prezident budou namísto opatření jen vysvětlovat. Veřejnost si musí ve svém vlastním zájmu vynutit pořádek u policie dříve, než na nepořádky bude doplácet životy a penězi o kterých se pořád v souvislosti s Policií ČR stále mluví ještě více. A co je jasné, s těmi dosavadními policejními funkcionáři na vysokých místech to nepůjde.
Vlastimil Šimík : PS. Tímto se omlouvám těm policistům, které vidím ve městě pěšky hlídkovat a jejich práce a přítomnosti v ulicích si cením. Mrzí mne, že jsme jim svého času z obavy z křivd vůči slušným nedokázali zajistit lepší nadřízené.
Autor byl člen Občanské komise okresu Nový Jičín a člen Republikové občanské komise. Tyto komise byly zrušeny na základě rozhodnutí někdejšího ministra vnitra Jana Rumla, který má takto velký podíl na personálním zakonzervování někdejších struktur na vedoucích místech a tím na současném stavu a náhledu veřejnosti na Policii ČR.