Jak volit

Každá obec, město či městská část v České republice má dle počtu svých obyvatel příslušné rozmezí počtu svých zastupitelů. Konkrétní počet pak schvaluje zastupitelstvo města. V N.Jičíně byl ustanoven počet 29 zastupitelů.

Volební systém komunálních voleb do zastupitelstev obcí je založen na většinové volbě stran a hnutí. Počet mandátů (členů) jedné strany v zastupitelstvu vychází z celkového počtu hlasů, které tato volební strana obdrží od voličů. Označí-li volič křížkem celou volební stranu v rámečku u jejího názvu, obdrží všichni kandidáti této strany po jednom hlasu a strana obdrží tolik hlasů, kolik má na své listině kandidátů. Zaškrtne-li volič jednotlivé kandidáty z různých stran v rámečcích před jejich jmény, obdrží tito kandidáti jeden hlas (tzv. preferenční hlasy) a každá strana tolik hlasů, kolik jejích kandidátů bylo označeno. Zbytek hlasů do celkového počtu pak obdrží volební strana, kterou volič dále označil v rámečku u jejího názvu. Strana, která chce mít svoje kandidáty v zastupitelstvu, musí získat minimálně 5% hlasů z celkového počtu platných hlasů. Může se stát, že kandidát, který jako jednotlivec obdrží nejvíce hlasů ze všech kandidátů všech volebních stran, nemusí být do zastupitelstva zvolen, pokud jeho strana jako celek nedostane potřebných 5% hlasů. Což se v N.Jičíně stalo v roce 1994, kdy kandidoval na kandidátce Nezávislých samotný jeden kandidát, který obdržel 3731 hlasů, nejvíce ze všech kandidátů všech volebních subjektů, ale do zastupitelstva se nedostal. Čím více hlasů která strana obdrží, tím více míst v zastupitelstvu získá.

Příklady: kandidují tři strany A, B, C s plným počtem 29 kandidátů

Příklad 1)
Volič označí křížkem pouze stranu A v rámečku před názvem strany. Strana A obdrží celkem 29 hlasů a každý její kandidát po jednom hlasu. Strany B a C neobdrží žádný hlas.

Příklad 2)
Volič označí křížkem stranu A v rámečku před názvem strany, současně označí ve straně B křížkem v rámečku před jmény dva kandidáty a ve straně C jednoho kandidáta. Strana A obdrží celkem 26 hlasů (sníženo o počet kandidátů označených v jiných stranách), její kandidáti na 1. - 26. místě po jednom hlasu, strana B obdrží celkem 2 hlasy, její označení kandidáti po jednom hlasu, strana C obdrží 1 hlas, který obdrží i její označený kandidát.

Příklad 3)
Volič označí na kandidátní listině strany A v rámečku před jmény 3 kandidáty, na kandidátní listině strany B v rámečku před jmény 4 kandidáty, na kandidátní listině strany C v rámečku před jmény 8 kandidátů. Strana A obdrží celkem 3 hlasy a každý její označený kandidát po jednom hlasu, strana B obdrží celkem 4 hlasy každý její označený kandidát po jednom hlasu a strana C obdrží celkem 8 hlasů a každý její označený kandidát po jednom hlasu. Označí-li takto volič více než 29 kandidátů, je jeho volební lístek neplatný. Neplatný volební lístek je i v případě, že volič označí současně dvě strany (v rámečku před názvem strany).

Příklad 4)
Volič označí křížkem stranu B v rámečku před názvem strany a dále označí křížky některé kandidáty této strany B, které chce upřednostnit. Strana B obdrží celkem 29 hlasů, k přednostnímu označení kandidátů se nepřihlíží.

Zvítězí strana, která obdrží nejvíce hlasů. Vítězství strany však nemusí znamenat, že tato strana získá i rozhodující a rozhodovací postavení v obci. To by platilo v případě, že by její vítězství bylo tak výrazné, že získá nadpoloviční většinu mandátů v zastupitelstvu, což se nestává. Záleží potom na tom, jak a s kterou další stranou či stranami se dohodne na další spolupráci v zastupitelstvu. Základem mohou být společné zájmy stran, vyjadřované v jejich volebních programech. Ze zkušeností z minulých volebních období je zřejmé, že v komunálních volbách nemusí být (a většinou nejsou) „kopírovány“ koaliční dohody parlamentní. Z toho je zřejmé, že v komunálních volbách na úrovni obce či městské části je to víc o lidech než o stranách. Ty však mohou ovlivnit dotační politiku ze strany vyšších samosprávných orgánů vůči obcím a městským částem.

(red)