Městská slavnost 2003

Chléb a hry

Slavnosti města jsou věc pěkná a od spousty účinkujících a pořadatelů věc chvályhodná za kterou by bylo potřeba jim poděkovat. Občané se baví, utrácejí a svět se jeví hezkým, radnice a její osazenstvo je za to občany chváleno. Není to nic nového, od pradávna, kam již lidské znalosti nemají povědomost tomu bylo tak a v onom příslovečném starém Římě jen do slov zformulovali a zaznamenali fungující poznatek, že občané aby nezlobili potřebují chléb a hry. Pod pojmem zlobení ovšem třeba rozumět nikoliv to, že se mezi sebou poperou či okradou, to je z pohledu garnitury vládní či komunální dokonce projev žádoucí, směrující totiž pozornost občanů všude jinde než na prsty a počínání elity. Ta totiž považuje za největší prohřešek to, když se někdo zajímá o to, zdali věci veřejné probíhají průhledně a veřejně. Jako vždy se jedná o takovou oblast, kde se pohybují statky pozemské, přesněji finance.

Nikdo jistě neodmítne představu, že ve stejné době, kdy se v Colosseum lid římský bavil v zákulisí nenápadně probíhaly porady a intriky mocných, jak ze státního rozpočtu eventuálně něco málo, raději ovšem co nejvíce dostat do svých kapes.

Městská slavnost 2003 Listopad 1989 jednu takovou dobu ukončil, jenže jak se ukazuje nikoliv všem a na věčné časy. V malém městě většině připadá, že tunely jsou jen doménou sféry vládní, což je omyl. Pod pláštíkem her basketbalových a městsko-slavnostních se schovávají tunýlky sice nesouměřitelně menší než ony mediálně známé, nicméně jejich dírečkami kape taktéž pramínek z kapes všech.
(Vl)