Právě zvolený prezident České republiky ve svém spontánním projevu vyslovil přání, že chce být prezidentem všech deseti miliónů českých občanů. Jeho zbožné přání se bohužel nenaplní, protože já protestuji proti jeho zvolení. Jako liberálovi mně ani tak nevadí Václav Klaus se svojí bohatou minulostí, čímž mám na mysli především jeho spolupráci s agentem KGB v komunistickém prognostickém ústavu, italské prázdniny s mladými italskými komunisty, ani mladá milenka, byť se tváří jako konzervativec a pokrytecky zdraví svoji manželku Livii. Dokonce ani jeho neúspěšné tažení proti socialistům s opoziční smlouvou v zádech mi dnes již nevadí.
Nemohu však tolerovat to, co neznám, tedy co slíbil komunistům za jejich hlasy při volbě prezidenta? Zadarmo to určitě nebylo. Tři minuty s komunisty mu stačilo na vyjednávání, to svědčí o jednání ve shodě. Potvrdilo se jen to, co všichni dávno věděli, že skutečnými vítězi parlamentních voleb jsou komunisté na všech frontách a ve všech podobách. Význam české levice poroste přímo úměrně s dobou, stejně jako jejich sebevědomí s každým dalším parlamentním účinkováním. Paradoxně však právě pravicová ODS posiluje jejich pozici. Nechápu, jak se s tím může smířit člověk, který se tvářil jako bojovník proti všemu tomu rudému zlu. Ale jak znám řadu lidí v Občanské demokratické straně, mnozí si z toho nelámou hlavu, hlavně že se jim podařilo pana profesora uklidit tam, kam jej sami nemohli instalovat ani za všechny peníze ukryté na jejich švýcarském kontě. Zrovna nedávno mne zastavil jeden z nich a poděkoval mi za podporu v souboji s komunisty v Ostravě při obsazování tamní radnice. Měl jsem v té chvíli radost a dobrý pocit. Na chvíli. Z čeho však mám vážnou obavu, to je xenofobie a nacionalismus Václava Klause, bojím se jeho názorů a komunikace s Evropskou unií. Pseudopravicový Klaus dal nejednou najevo, že i v ekonomické oblasti je marxistického smýšlení, jeho názor na privatizaci bank se nezměnil doposud, volný trh s byty, postoj ke kapitálovým trhům anebo svobodný občanský sektor mu byly vždy trnem v oku. Také konec jeho exekutivní kariéry s "balíčky" na dlani nebyl standardním nástrojem makroekonomickým. O řadě dalších pokusů se mi už ani nechce hovořit. Nic nového pod sluncem. Nevěřím Václavu Klausovi, že bude dobrým prezidentem, a proto nemůže být prezidentem mým.