Dříve, když někdo lhal, tak se říkávalo - necigaň. Odvozeno od slova Cigán obrazně proto, že těmto lidem nebylo lhaní cizí. Televizní pořad vysílaný 12.8.2003 ve večerních hodinách dal tomuto přirovnání zapravdu.

Rodina Červeňáků posílala redaktory televize, kteří s nimi chtěli natočit rozhovor a netušili, že s nimi právě hovoří, na druhý konec ulice, kde měli podle nich bydlet. Aby jejich zapírání sama sebe nebylo málo, chtějí se někteří z nich také přejmenovat. Finanční částka 900 000 Kč, kterou od nás - daňových poplatníků prostřednictvím státu dostanou za odškodnění je jen jedna z věcí na kterou doplácíme. Celá lapálie se odvíjí od údajného násilného vystěhování jejich rodiny na Slovensko. Tvrzení Červeňáků však popírá šéf městské policie, který jim na jejich žádost, spolu s dalšími kolegy pomáhal odvážet věci na nádraží neboť Červeňákovi muži se podle jejich ženských poloviček nemohli díky svému postižení namáhat. Proto také přijeli někteří Červeňáci se zpěvem za zvuků kytar a harmoniky na nádraží taxíkem. Na rozpor, že násilná akce se přece neodehrává s muzikou reaguje právní zástupkyně Červeňáků Klára Samková, že židé při pochodu do koncentračních táborů také zpívali. Tak takovéto přirovnání už může být pro oběti fašismu zvrácenost neboť tito lidé šli na smrt a opravdu nedobrovolně. A paní Klára pokračuje, že ji dokonce toto zviditelnění, díky Červeňákům stálo křeslo ústavního soudu. Zatím v žádném křesle ústavního soudu advokátka K.Samková neseděla a představa, že by ústavní práva hájila může někoho přivést k rozporuplným myšlenkám, tak jako patrně vedly i přes její erudovanost naše senátory. Snad i tento případ pomůže k lepší orientaci starosty N.Jičína I.Týleho, který před časem prohlásil, že Rómové jsou u nás diskriminováni vzhledem ke své neznalosti a neschopnosti domoci se svých práv (MS deník 3.9.2002).