Komunistická ideologie jako dobrý rodinný kšeft
Když slečna Konečná jakožto nejmladší poslankyně (21 let) řekla, že se ztotožňuje s komunistickou ideologií, tak tomu lze věřit. Vyrůstala v rodině, která byla touto ideologii prodchnutá a pro kterou to po několik generací bylo a znovu je ekonomicky výhodné. Její dědeček jakožto poúnorový předseda jednotného zemědělského družstva ve St.Jičíně pomáhal naplňovat komunistické ideály "přesvědčováním" sedláků o výhodnosti toho, aby svůj generacemi vydřený majetek vložili do společného družstevního vlastnictví a kteří měli potom příležitost pozorovat, jak se s jejich majetkem zachází a jak se po socialisticku hospodaří. Dnes už poslankyně soudružka Konečná pochopitelně o svém dědečkovi mluví jen v dobrém, na rozdíl od spoluobčanů-pamětníků, kteří mu nemohou přijít na jméno.
Soudruh Konečný (1) si kromě tajemnického platu přišel i k naturálním dávkám. Zde na dožínkách dostal za zásluhy o žně, které řídil ze své kanceláře i obilí, zřejmě proto, aby věděl jak vypadá. Malý obtloustlý soudruh (2) v pozadí byl asi politicky větší soudruh, když dostal větší porci klasů než jiní soudruzi. V pozadí čekají na příděl nevymlácených klasů další soudruzi, mezi nimi i předseda stolařského družstva soudruh Urban (3) a šéf Dřevoplastu Býma (4). Jaké měli oni zásluhy o žně se neví.
Nastoupená železná pěst dělnické třídy, ozbrojená složka komunistů - Lidové milice - sledovaná bdělými zraky nejvýznamnějších soudruhů města, okresu a snad dokonce i kraje rok před pádem totality. Pochodující milicionář M.S.(5), ještě v roce 2002 reprezentant a delegát města zahraničních návštěv. Vedoucí milicionář v předu (6), bývalý náčelník Okr.vojenské správy Alois Petroš. |