Ve svém úvodním projevu na ustavujícím zasedání zastupitelstva města nově zvolený starosta Ivan Týle před členy zastupitelstva, přítomnými občany a pracovníky úřadu hovořil m.j. i o spolupráci s opozicí. Slova hezká, nicméně hned na dalším zastupitelstvu se ukázalo, jak vážně byla míněná. Při volbě členů různých komisí a výborů bývá zvykem, že jsou respektovány návrhy různých stran na obsazení postů členů a není snad znám případ, kdy by tomu tak nebylo.

Tato zvyklost vzala za své až nyní, neboť radniční koalice se postavila proti návrhu nezávislých do kontrolního výboru. Ti navrhli dvojici Ivan Prudič a Miroslav Urban, protože se jednalo o osoby mající s práci v kontrolní činnosti zkušenosti. První z navržených nejenže pracuje jako kontrolní pracovník státní instituce, ale v letech 1994-98 byl dokonce předsedou kontrolní komise města. Další navržený není rovněž žádným nováčkem, neboť taktéž v kontrolní komisi města pracoval. Oba bylí navíc aktivními členy. Je tedy nepochybné, že nezávislí nenavrhli městskému zastupitelstvu žádné členy, kteří by byli v kontrolním výboru takříkajíc do počtu.

A zřejmě to bylo právě onou závadou pro radniční koalici, pomineme-li, že jsou to navíc ještě zakladatelé Samizdatu. Někteří ze zastupitelů a radních nemohou zapomenout, jak se oba navržení zhostili v roce 1996 kontroly přidělování bytů, kdy zjistili závažné nedostatky v práci Bytového podniku města (řízeném tehdy ing.Segeťou), bytového odboru města (řízeného tehdy ing.Šulou, nynějším senátorem za KDU-ČSL) a taktéž v práci bytové komise města řízené ing.Baronem, kterýžto spolu s tehdejším místostarostou Antonínem Urbanem na nepořádcích dle kontrolního zjištění profitoval. Už vůbec nejhorším počinem tehdejších kontrolorů I.Prudiče a M.Urbana bylo z pohledu tehdejšího starosty Wesselyho a radních to, že si přes jejich odpor dovolili o výsledcích kontroly informovat občany města.

Politickým stranám, jejichž členů se výsledky tehdejší kontroly a zejména zveřejnění dotýkalo (ODS a KDU-ČSL) se až tak divit nelze. Jakožto dlouholetá radniční koalice pochopitelně nemají zájem na tom, aby se cokoliv špatného zjistilo. Co je ovšem horší, že proti byli i noví členové městského zastupitelstva, zvolení na různých kandidátkách občany jakožto nezávislé osobnosti, kdy se ihned vzápětí po jejich zvolení do zastupitelstva města ukázalo, že nejenže nejsou nezávislými, když podlehli podivným "stranickým" přáním, ale taktéž bohužel se ukázalo, že nejsou oněmi osobnostmi s vlastním úsudkem a zájmem o věci veřejné. Veřejná obliba, titul a vysoké volební preference nemusí být vždy zárukou toho, že takový má i potřebné charakterové vlastnosti pro komunální politiku.