Tentokráte se moravskoslezský DENÍK opřel do zastupitelů MS kraje s vehemencí nebývalou. Důvodem bylo to, že si krajští zastupitelé odhlasovali mimořádné odměny. Kromě přibližně třináctitisícové, pravidelné měsíční odměny neuvolněným zastupitelům si tak přišli na dalších asi šest tisíc korun, to vše v kraji s jedním stem tisíc nezaměstnaných. Co v poměrně obsáhlém článku zaujalo, bylo zdůvodnění zástupce US-DEU Jiřího Černoty v tom smyslu, že za mimořádné nasazení při práci v zastupitelstvu náleží mimořádná odměna. V čem ono mimořádné nasazení spočívalo však v deníku nebylo, zřejmě se to redaktor ani nedozvěděl.
A tak po soudcích, kteří si vysoudili u svých ústavně-soudních kolegů 13. a 14. platy, tedy platy za měsíce které neexistují /ještě štěstí, že ministerstvo financí nepřišlo s tím, že i podnikatelé by měli odvádět daně za 14 měsíců v roce/ si krajští politici s nenasytností politikům vlastní, rozhodli sami sebe mimořádně odměnit ve stylu “politici sobě”. Jestli novojičínský starosta Ivan Týle patřil mezi ty, co se k návrhu na vyplacení oněch odměn zdrželi, nebo patřil mezi nenasytnou většinu, není známo. Tak či onak i on odměnu dostane. A ještě jeden poznatek z toho článku plyne. Když se jedná o výhody, tak není rozdílu v tom, za kterou politickou stranu politik kandidoval. Je naprosto jedno, jestli před volbami hlásala jeho strana heslo člověk na prvním místě nebo dáme věci do pořádku či používala jinou vábničku na polapení voličů. Z toho by se dalo usoudit, že nenasytnost je jev nadstranický, neberoucí ohled na politické změny ve společnosti. Jestli před listopadem 1989, či po listopadu, politik je stále stejný.
(Vl)