Pravdy a polopravdy

Jestliže bývá součástí polické kultury ponechat nově zvolenému činiteli nebo orgánu jakýchsi sto dní na rozjezd, tak to může platit pouze v případě, že stejně kulturně si počíná i onen politik či orgán.

Takový postup se předpokládal i v případě komentování počínání “nově zvolené radnice”, ovšem po polopravdivém sdělení bývalého místostarosty a nyní starosty Ivana Týle v městském televizním zpravodajství je nutno alespoň v jeho případě tyto ohledy dát stranou.

místostarosta V.Bárta Už úvod městských zpráv se televizní moderátorce Kateřině Gerykové “podařil”. Sdělit občanům města, že nové vedení radnice sice zdědilo hezké historické náměstí, nicméně i zdevastované koupaliště a neexistující prům. zónu je polopravda. Při lepší paměti by si uvědomila to, že vedení města ono zdevastované koupaliště a neexistující prům.zónu v podstatě zdědilo samo po sobě.

Kromě místostarosty Vindiše to byl právě novopečený starosta Ivan Týle, kde byl po čtyři léta místostarostou a mohl tedy v minulém volebním období podstatně ovlivnit vývoj obou letitých problémů. A pokud se týká místostarosty Bárty, tak ten osm let tiše seděl v městském zastupitelstvu a není zaznamenán případ, že by k oběma problémům vystoupil či přišel s návrhem nebo dokonce interpelací.

Ve stejném polopravdivém stylu informování pokračoval následně starosta Ivan Týle. Sice řekl, že město počítá s financemi na průmyslovou zónu, nicméně nikde to nefinancovalo město samo, vždy se podílel i stát. A v tom právě spočívá ona další polopravda jeho sdělení. Taktně pomlčel o tom, že město od roku 1995 až donedávna nepodalo o státní dotaci řádnou žádost a tato skutečnost byla i předmětem kritiky bývalého poslance Kořistky v roce 2000. Navíc stát po povodních moc štědrý nebude, takže opožděná novojičínská žádost o dotaci nemusí mít úspěch. Jenže s tím samozřejmě občany města p.Týle neseznámil, zřejmě předpokládaje, že polovina pravdy jim stačí.

V historii bylo právě k jménu Ivan a Kateřina přidáno přídavné jméno charakterizující jejich nositele. Tak je znám Ivan Veliký, Ivan Hrozný a Kateřina Veliká. Lze jen doufat, že do historie nebudou zapsána taková jména jako Kateřina Servilní či Ivan Poloviční.
(Vl)