V nedávném vydání týdenníku Region se bylo možno dočíst, že pražské tiskové mluvčí Izabele Filové jde o dobré jméno Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). To je chvályhodné, jenže v takovém případě je dost nepochopitelné, že do čela v okrese Nový Jičín byl jmenován bývalý přednosta Okr.úřadu ing.Josef Svoboda. Ten za dobu svého přednostování prokazatelně veřejnosti ukázal velmi svérázný přístup ke státnímu majetku, jehož výsledkem rozhodně nebyl pro stát přínos, ale i ztráta.
Svou podivuhodnou majetkovou činnost zahájil již v roce 1991, kdy s jeho vědomím byla prodána tehdejším OBP Čs. spořitelně podstatná část novojičínské radnice, navíc těsně předtím, než nabyl účinnost zákon přisuzující vlastnictví městu Nový Jičín. Následná letitá a zřejmě nikoliv levná soudní pře byla rozhodnuta ve prospěch města. Věc byla i předmětem šetření komise min. vnitra ČR za účasti tehdejšího poslance za KDU-ČSL J.Pavely. O odborných znalostech ministerských právníků a p.poslance nejlépe svědčí závěr šetření z března 1993. Komise zjistila, že úplatný prodej za asi 6 mil.korun nebyl prodej, nýbrž navrácení majetku Spořitelně. Nebylo divu, že tehdejší starosta města Nového Jičína ing. Gróf nazval v dopise ministru Rumlovi uvedenou zprávu za lživou.
Podstatně nákladnějším přednostovým počinem bylo to, že dal pokyn k převedení nemovitého státního majetku na města a obce okresu Nový Jičín v červnu 1991, což představovalo asi sto nebytových domů značné tržní hodnoty. Z lidského hlediska by se mohlo zdát, že šlo o čin bohulibý, kdy některá města okresu obdržela nemovitosti značné hodnoty. Drobný problém ovšem byl v tom, že v červnu 1991, tedy v době kdy celou záležitost OBP Nový Jičín na základě přednostova pokynu zrealizoval byl již několik měsíců platný zákon, který takovéto svévolné nakládání se státním majetkem přímo zakazoval a navíc i další zákon, který nemovitý majetek mezi stát a obce rozděloval. Dokonce několik dnů předtím ještě došel na Okr.úřad v Novém Jičíně dopis, ve kterém min.vnitra ČR přednostu před zamýšleným převodem nebytových domů varoval. I toto bylo přednostou “přehlédnuto”.
Tímto “drobným” přehlédnutím přišel stát nejprve pouze o několik milionu korun, protože “obdarovaná” města vzápětí několik nemovitostí prodala. Pro názornost možno konkretizovat část :
Jednalo se například o dům na náměstí v Bílovci /Spořitelna/, Tkalcovské ulici /ředitel OBP/ či dům v Novém Jičíně, kde nyní sídlí Zemská banka. Města měla pochopitelně zájem i na tom, aby inkasovala nájemné a zřejmě se tak děje dodnes přesto, že část převedených domů je zapsána v katastru nemovitostí stále na stát, protože tehdejší Geodézie odmítla část nebytových domů na LV měst zapsat. Aby byl chaos úplný, tak nechyběly i případy, kdy v domech zapsaných na stát se město Nový Jičín domáhalo u soudu “dlužného”nájemného.
Sám p.přednosta Josef Svoboda se nejprve postavil k desítkám státních nemovitostí opravdu podivně a to i přes upozornění ze strany prokuratury v srpnu 1992. Namísto toho, aby prostřednictvím likvidátora OBP Nový Jičín se snažil v likvidaci uvést zákonu odporující stav do původního právního stavu, tak se dožadoval po příslušném ministerstvu “dodatečné vyjímky k napravení přehlédnutí” ustanovení zákona. Této žádosti nebylo ovšem vyhověno, a ani nemohlo být, protože udělování vyjímek bylo sice možné, nicméně mělo svůj jednoduchý, v zákoně popsaný postup. Příznačné ve věci je to, že již uvedená ministerská komise civilně správního úseku min.vnitra doplněna o zákonodárce Pavelu neshledala v této věci nijak závažné pochybení a dle zápisu přihlédla nikoliv k porušení platné legislativy, ale k názorům některých starostů, kteří “hodnotili práci přednosty vesměs kladně”. Kladně ovšem o rok později nevyznělo stanovisko ministerstva financí ČR, které jednoznačně sdělilo, že k takovýto převod státního majetku vyžadoval povolení vlády ČR. Znamenalo to, že souhlas nebyl v pravomoci přednosty Okr.úřadu. Teprve následně se přednosta a likvidátor začal starat o státní majetek a protože města odmítala domy vrátit je důsledkem několik letitých soudů a s tím spojená existence OBP Nový Jičín v likvidaci ještě i po 12 létech.
Že kanceláře tohoto likvidovaného podniku jsou v luxusní vile uprostřed parku, jistě nepřekvapí. Že je zde přes zamčená kovová vrata vstup veřejnosti zakázán svědčí vývěsní tabule. Jen by bylo zajímavé shrnout náklady za soudy, právní služby a pronájmy.
Z důvodu objektivnosti je třeba konstatovat, že v jednom případě došlo v říjnu 1993 na zásah přednosty k zastavení městem Kopřivnice připravované dražby restaurace Kavárna, tedy objektu, který město díky jeho podivnému postoji považovalo od roku 1991 za svůj. Tím se v očích sdělovacích prostředků a veřejnosti nestal přednosta vzhledem k předchozímu počínání bdělým ochráncem zákona a státního majetku. Soudě dle novinových zpráv byl spíše za postavu obveselující dřívější hrady. Obdobně možno nahlížet i na p.poslance Pavelu, který se po více než roce od vůči přednostovi kladné kontrolní zprávy distancoval s tím, že na takovéto šetření nemá kvalifikaci. Otázkou je proč se pod ní podepsal, neboť přednostovi nadřízení jeho účasti využili k jakési objektivizaci kontroly.
Jestliže předchozí případy by mohly ukazovat na majetkoprávní amatérizmus přednosty ing. Josefa Svobody z doby jeho začátků ve funkci, záležitost vily na ulici Slovanské 12 v Novém Jičíně je z doby středně pozdní, tedy v létech 1995 až 2000. Ačkoliv tento dům byl městu Nový Jičín přidělen již v roce 1949 a v roce 1991 vstoupil v platnost zákon, který vlastnictví města Nový Jičín potvrzoval, tak tento dům si přednosta ponechal pro potřebu státu. A nejen státu, neboť zde nechal v mansardové střeše vily za státní peníze zřídit byt pro svou spolupracovnici (ved.sekretariátu) p.Machačovou. Náklady nejsou známy, odhadem mohly činit kolem 500.000Kč. Chvála ovšem nepřísluší ani městu Nový Jičín. To teprve po devíti létech od nabytí účinnosti zákona o majetku obcí zjišťuje, že mu předmětný dům náleží. Další osud domu souvisí s ing.Josefem Svobodou pouze nepřímo. V roce 2001 prodává město Nový Jičín části domu spolu s vlastnickými podíly tajemníku města Nového Jičína ing.Šrámkovi /103.000,-/, fa BERGENIA s.r.o. /108.000,-/ a byt p. Machačové /184.000,-/. Uvedené ceny lze ztěží nazvat cenami v místě obvyklými a aby toho nebylo dosti, tak nějakou shodou náhod zanedlouho prodává fa BERGENIA s.r.o své vlastnictví ing.Josefu Svobodovi. Celá záležitost je z pohledu prodejních cen přinejmenším amorální, nelze však vyloučit, že bude časem shledána kriminální.
Zda jde opravdu ÚZSVM o dobré jméno a řádné nakládání se státním majetkem, tak má tento úřad jedinou možnost, a to prověřit zde uvedené záležitosti /a nejen uvedené, ale například celý průběh “likvidace” OBP Nový Jičín/ a ze závěrů kontroly vyvodit patřičné závěry. To vše dříve, než budou způsobeny další majetkoprávní problémy a škody a než bude zostuzen a zdiskreditován v očích veřejnosti i nové zřízený úřad ještě více.
(Vl)