Vize architekta Rašky

Přičiněním městského architekta Rašky se v bezprostřední blízkosti centra města a MPR (na autobusovém nádraží) vystavěl dosud ještě neotevřený, ale již tak hyzdící supermarket LIDL připomínající dřívější tovární halu
(pro komentář přidržte myš na obrázku) :



To je ovšem jen pokračováním procesu započatého postavením budovy IPB, nyní ČSOB která se svou stodoloidní architekturou a oknem "odnikud nikam" nahradila ojedinělý a opravdový památkový unikát, historickou hradbu s výpadovou brankou a vniveč přišlo i kus zelené plochy, jíž centrum zrovna neoplývá :



Značný podíl má p.architekt i na tom, že vstoupíme do knihy rekordů počtem rondelů na kilometr silnice první třídy, takže oněch pět rondelů bude pro řidiče opravdu lahůdkou a díky tomu, že převážná část vozidel je nucena namísto plynulého průjezdu odřadit, tak svou exhalační lahůdku si mohou vychutnat i občané města. Zejména ti, kdož si půjdou oddechnout a zrekreovat se na tzv. bazén, budou to mít takříkajíc z výfuku :



Ale i dalšími zásluhami se může p.Raška holedbat. Vzhled budovy, ve které sídlí záchranná služba by člověk neznalý toho, že se jednalo o nedávno realizovanou rekonstrukci, mylně přiřkl na vrub pokleslé komunistické architektuře luxférů :



Stavba Spořitelny vůbec nekoresponduje s původním záměrem, kde na tomto místě měla vyrůst nižší zástavba korespondující s výškou domů na Dolní bráně a taky lze vidět necitlivé narušení hisorického centra města a rozpor s lahodnou architekturou Komerční banky. Namísto toho ovšem vyrostla monstrózní stavba s jakýmsi rogalem na střeše. U toho navíc není zřejmé, zdali je vyvráceno díky záměru navrhovatele či větrem. Zadní strana Spořitelny naproti tomu koresponduje s architekturou bývalého OV KSČ natolik, že odhadnout která stavba stála dříve je téměř nemožné a laik by klidně usoudil, že komunistický pomník, budova OV KSČ a Spořitelny vznikla zároveň pod vedením strany a vlády minulého režimu :



Nemusíme ani chodit daleko, když ze stejného místa vidíme i další budovu, do jejíž historie se p.architekt Raška zapsal. Bývalé učiliště Autopalu tento podnik prodal za levný peníz soukromým osobám. Cena tehdy vycházela zřejmě i z toho, že územní plán hovořil o nutnosti tuto budovu neopravovat, nechat dožít a zbourat. Důvody, proč se stavby p.Raškovi zželelo a předstoupil poté před zastupitelstvo s návrhem změny územního plánu, dle které se budova neměla bourat z důvodu zřízení obchodně - kancelářského centra se již nedozvíme. Co je však jisté, že se tímto cena budovy razantně změnila a během několika málo dnů byla svými majiteli nabízená k prodeji za cenu v desetinásobcích původní kupní ceny a prodána za 6 mil. Kč :



O co rychleji byla realizována tato změna územního plánu v centru města, o kterou se p.arch.Raška přimlouval, tak jiná změna v okrajové části města trvala pět let a důvodem průtahů bylo to, že onen občan si chtěl několik metrů za vytýčenou zónou postavit malý domek. Zde však bylo na územním plánu celou dobu trváno a změnu učinilo městské zastupitelstvo až po osobním hlasitém a adresném projevu zmíněného občana a k velké nelibosti p.architekta :

Nakolik libě či nelibě se tvářil městský architekt, když Bytový podnik města zahájil a dokončil opravu domu na ulici Hluboké v místě, kde je územním plánem plánována silnice od Frenštátu a tedy stavební uzávěra není známo. Pouze se z takových poznatků dá odvodit, že ono co dovoleno pánovi není dovoleno kmánovi platilo a platí dosud.

I když již bylo o tom v Samizdatu psáno, nelze ve výčtu zapomenout na tzv.Hašpicův dům, k jehož koupi za účelem demolice a zřízení cesty propojující ulice Hoblíkovou a Žižkovou taktéž p.architekt Raška svými argumenty přispěl. Město ze své pokladny na tento nesmyslný nápad přispělo zbytečně 1.5 mil korun a lze mluvit o štěstí, že již nebylo v záměru dále pokračováno a tedy financováno zřízení cesty, osvětlení a přípojek :



Ve zmíněném článku týdeníku Region o vizích se p.Raška zmiňuje i o možnosti zprůjezdnit bývalý železniční přejezd. Je tedy otázkou proč to byl zrovna on, kdo se proti této variantě před léty na jednáních zastupitelstva stavěl, argumentoval vysokou cenou a technickými problémy a podobně. Tehdy velmi prosazoval variantu propojky Palackého k Novosadům, tedy variantu jak známo pro město nepochybně dražší a jak již řečeno a psáno "čirou náhodou" vyhovující realizaci stavby supermarketu LIDL. Zprůjezdnění přejezdu bylo již součástí volebního programu ODS v roce 1994, potom se však místostarostka Švubová a další členové ODS při hlasování přiklonili k variantě prosazované p.Raškou a starostou Wesselym :



Samozřejmě nejinak to bylo i uvedených záležitostí. Vše bylo realizováno ruku v ruce zejména s tehdejším starostou Wesselym a s podporou dalších radních a členů zastupitelstva, z nichž většina je i dnes členy zastupitelstva a také členy městské rady (Wessely, Šturm, Lossmann, Mílek), jeden z nich starostou (Týle) a další pilný schvalovatel místostarostou (Bárta). Jak se zdá, můžeme se těšit na další podobné "vize".