Všichni si budeme rovni

Nedávná kulturní akce na náměstí byla bezesporu přínosem, jenže se stala nechtíc názornou ukázkou toho, že některé věci se posuzují dle toho, kdo je dělá a nikoliv co dělá. Po dobu oné akce stál na vnitřní ploše náměstí robustní autobus.

Podivné je na tom to, že přímo pod okny téže radnice a za nečinného dohledu městské policie, která před několika léty se snažila dělat pořádek s řidičem jiného vozidla, jehož kola stála několik decimetrů na tomtéž prostranství. Jenže tenkráte nepřijel oním osobním autem nikdo kulturní, ale Miroslav Sládek se svým pojízdným republikánským cirkusem. A protože na rétoricky zdatného Sládka strážníci nestačili, povolali si na pomoc svého nadřízeného místostarostu, který se dostavil v propoceném sportovním oblečení, což samozřejmě dobře oblečený Sládek s gustem ironicky okomentoval.

Pozadu nezůstali ani přihlížející občané, kteří si přidali, že ochranka, která připravovala dopředu kratičkou návštěvu p.prezidenta si zajela auty klidně až ke kašně bez toho, aby si jich kolemjdoucí představitel města povšiml a slušně je upozornil, že na to nejsme v našem městě zvyklí.

Všechno jsou to prkotiny, nad kterými světaznalí politikové všech stupňů mávnou rukou s tím, že to nestojí za řeč. Jenže přibývá obdobných prkotin, ze kterých je zřejmé, že polistopadové všichni jsme si rovni se pomalu vytrácí a pohříchu i ze strany těch, kdo toto heslo tehdy hlásali.

Nedávno to bylo šmelení s byty, povýšenecké postavení se na dlažbu náměstí, dnes je to prodej obecního majetku za podhodnocenou cenu nebo využití městské funkce k zajištění zaměstnání dětí, příště již dle pořekadla s jídlem roste chuť to budou podstatnější požitky.

Netřeba však klesat na mysli, neboť občan má v ruce podstatný trumf v podobě volebního lístku a tak na podzim může v novojičínském radničním "sklípku" dobře uklidit.