Zlegalizovaná nezákonnost

Město Nový Jičín, přesněji řečeno jeho zástupci se rozhodli, že vyjdou vstříc jedné z firem a prodají ji pozemky pod budovami, které jsou ve vlastnictví této firmy. Naoko jasná záležitost poněkud vybočuje z obvyklých kolejí přístupu k podnikatelským subjektům. Zatím co jiní podnikatelé se netěší přízní radnice, k této firmě přistupují novojičínští radní vlídně. Nemusí je vůbec zajímat to, že tato firma přišla k budovám způsobem, který dvě ministerstva shledala v rozporu se zákonem a za ceny takové, že správní budova a dvě haly stály méně než rodinný domek. Zatímco však jiní podnikatelé se dostanou s městem do křížku například za to, že nezaplatili za jeden den vystavené reklamní áčko a představitelé města jim to později dají poznat při prodlužování nájmu, tak tato firma si na městském pozemku postavila před léty halu bez vědomí města jakožto majitele a už vůbec se nenamáhala několik let platit nájemné za pozemky které užívala. Až po upozornění se platby sice dostavily, firma pochopitelně tomu ráda nebyla, ale paradoxně nadšeni nebyli ani novojičínští představitelé, natož aby za upozornění, které přineslo městu několik set tisíc korun poděkovali.

Nyní pozemky, o kterých město několik let nevědělo že je vlastní přejdou do majetku firmy, kterou záměrně nejmenuji nikoliv ze strachu, ale proto, že je to již zbytečné. Za deset let nedokázala státní správa, konkrétně min. zemědělství od roku 1992 nic udělat proto, aby se nezákonný převod státního majetku uvedl v soulad s právním řádem přesto, že o celé záležitosti bylo několikrát jednáno i s tehdejším ministrem. Prodejem městských pozemků se definitivně zavře voda nad jednou z mnoha podivných majetkových transakcí, které od roku 1989 probíhaly.

Vl.Šimík