Zlegalizovaná nezákonnost
Město Nový Jičín, přesněji řečeno jeho zástupci se rozhodli, že vyjdou vstříc jedné z firem
a prodají ji pozemky pod budovami, které jsou ve vlastnictví této firmy. Naoko jasná
záležitost poněkud vybočuje z obvyklých kolejí přístupu k podnikatelským subjektům. Zatím
co jiní podnikatelé se netěší přízní radnice, k této firmě přistupují novojičínští radní
vlídně. Nemusí je vůbec zajímat to, že tato firma přišla k budovám způsobem, který dvě
ministerstva shledala v rozporu se zákonem a za ceny takové, že správní budova a dvě haly
stály méně než rodinný domek. Zatímco však jiní podnikatelé se dostanou s městem do křížku
například za to, že nezaplatili za jeden den vystavené reklamní áčko a představitelé města
jim to později dají poznat při prodlužování nájmu, tak tato firma si na městském pozemku
postavila před léty halu bez vědomí města jakožto majitele a už vůbec se nenamáhala
několik let platit nájemné za pozemky které užívala. Až po upozornění se platby sice
dostavily, firma pochopitelně tomu ráda nebyla, ale paradoxně nadšeni nebyli ani
novojičínští představitelé, natož aby za upozornění, které přineslo městu několik set
tisíc korun poděkovali.
Nyní pozemky, o kterých město několik let nevědělo že je vlastní přejdou do majetku firmy,
kterou záměrně nejmenuji nikoliv ze strachu, ale proto, že je to již zbytečné. Za deset
let nedokázala státní správa, konkrétně min. zemědělství od roku 1992 nic udělat proto,
aby se nezákonný převod státního majetku uvedl v soulad s právním řádem přesto, že o celé
záležitosti bylo několikrát jednáno i s tehdejším ministrem. Prodejem městských pozemků se
definitivně zavře voda nad jednou z mnoha podivných majetkových transakcí, které od roku
1989 probíhaly.
Vl.Šimík